Shonda Rhimes o Sanctuary a Death and All His Friends
Vždy po odvysílání nového dílu Chirurgů se na stránkách www.greyswriters.com objeví článek, kde Shonda Rhimes a ostatní scénáristé sdělují své myšlenky ohledně odvysílaného dílu. Jak měl díl působit, co čím mysleli apod. Myslím, že závěrečné díly 6 série stojí za to, aby se i k vám dostal český překlad, kterého se zhostil Zdendap. Článek je delší, ale určitě stojí za přečtení! Pokud by měl někdo zájem i o anglickou verzi, najde jí tady.
Když jsem jako dítě udělala něco bláznivého, jako třeba vylezla na střechu, nebo zkusila pít čistící prostředek, abych věděla jak chutná, moje maminka mi unaveným tónem "mnohem radši bych byla někde na pláži", který ovládají všechny maminky řekla: "Shondo, co mi k tomu řekneš? NO CO?" Říkám to proto, že pokud jste již viděli finále a čtete tento blog a při tom máte rádi miminka, Mer/Der, radost, nebo tancování, tak určitě také křičíte: "Shondo, co mi k tomu řekneš? NO CO?" (Chci zdůraznit, že ti temní a pokřivení z vás nekřičíte vůbec. Možná říkáte: "Jsme s tebou, sestřičko. Solidarita!" Nebo alespoň doufám, že tomu tak je. Chci tím říci, že pokud se ptáte, co vám k tomu mohu říci, odpovídám: Nevím, co mám říci. Opravdu nevím. Tak budu chvíli povídat a třeba z toho něco vyjde. Připraveni? Jedeme.
Když jsem vymýšlela tohle finále na začátku 6. sezóny (ti, co mne znají vědí, že nejprve vymyslím závěr a pak se k němu dopracováváme), když jsem vymyslela šíleného střelce střílícího v nemocnici, vypadalo to dobře. Opravdu, vypadalo. A teď, asi po 20 epizodách, jsem to začala psát a už to tak dobře nevypadalo. Přišla jsem do práce, hodila sebou na pohovku uprostřed kanceláře a rozplakala se jako rozmazlené dítě. A přitom jsem říkala ostatním scenáristům Greys: "Myslím, že to nedokážu. Je to příliš strašné. Lidé přijdou k úrazu. Ten muž je bude střílet." Kbelíky slz. A Tony a Hammer a Pete a další kolegové budou mumlat povzbuzení. A můj asistent Miguel řekne svým radostným Miguelovským tónem: "Ty to dokážeš. Bude to skvělé". A tak jsem spolkla slzy a psala dále. Ale je to tak. Psát tohle finále bolí. Doslova mne to bolí. Protože abych tyto dvě epizody dokázala napsat, musela jsem se vcítit do Garyho Clarka. Musela jsem myslet jako střelec. Jako člověk, který střelí Reed, Alexe a Charlese. Jako ten, kdo střelí Dereka. Když jsem dokončila první část, bylo mi zle a měla jsem depresi. Protože můj McDreamy - a odpusťte mi, že ho považuji za více svého, než kohokoliv jiného - vepsala jsem do něj svého ideálního muže, který říká věci, o kterých sním a jsem proto stále svobodná- můj McDreamy ležel na mém oblíbeném ochozu a umíral. Mer křičela a on umíral. A než mi dáte injekci thorazinu a svěrací kazajku - vím, že je to jen TV show. Nejsem šílená, ale páni - opravdu to bylo tak reálné. A také vám chci říci, že v mém prvním návrhu části 1 měl Gary Clark postřelit Baileyovou. Baileyovou! Střelil jí. Napsala jsem to a nemohla jsem spát. Nakonec jsem to musela odstranit ze scenáře. Postřelení Baileyové bylo na mne moc. Ona je kotva. Ona je duše. Meredith je srdce, ale ona je duše, tak jsem to musela zrušit. Prostě jsem nemohla pokračovat, pokud by Baileyová byla postřelena. Derek byl dost hrozný, ale pokud by byli raněni oba, už jsem nemohla pokračovat.
A pak jsem přešla k části 2. Roztříštila jsem svět a teď jsem ho zase měla dát dohromady. Dobrá, počkejte: Teď je ta chvíle, kdy na mne začnete křičet. Chcete vědět, proč nenapíšu šťastné finále, kde se šťastným lidem budou dít šťastné věci. Jak jen jsem mohla Meredith tohle udělat? Křičíte: "Nenávidím tě a tvoji temnou a pokřivenou mysl, Shondo Rhimesová!" (Kromě vás, kdo si libujete v temnotě a pokřivenosti. U vás to není nenávist, ale porozumění, ne? Jste tam stále se mnou?) Opravdu jsem pro to měla důvod. Meredith je celá a uzdravená. Miluji tu scénu, kdy říká April, že jí trvalo věčnost, než Dereka našla, a potom jí trvalo věčnost, než si uvědomila, že chce být jeho ženou a mít s ním děti. Je to změněná žena. Už to, že se raduje z těhotenství, z ní dělá jinou ženu. A potom o dítě přijde. Vzalo mi to dech. Ten okamžik, než Meredith řekne, že měla potrat, mi vzal dech. Reed zemře a Charles zemře a je to smutné. Ale potrat je zničující. Pro Mer. Pro diváky. Pro všechny. Ale nevíte jak moc jste si něco přáli, dokud o to nepřijdete. Nevíte zda vaše pocity jsou skutečné, pokud to, co máte, nadobro nezmizí. A to jsem pro Mer chtěla. Chtěla jsem, aby si uvědomila, JAK MOC to dítě chtěla. Protože v mnoha ohledech Mer je mnou. A já jsem si vždy myslela, že dítě nechci. Až jsem si uvědomila, že chci. A dítě se pak pro mne stalo vším. Chtěla jsem, aby si byla jista. Absolutně jista. Víte, ona je postavou, která se celý život snaží neopakovat chyby své matky. Snaží se je překonat. A tak jsem potřebovala, aby si byla jista. Říkala jsem, že Mer nikdy nebude mít děti. Pak jsem ale na to začala pohlížet jako na výzvu. Jak dosáhnout toho, aby Mer OPRAVDU CHTĚLA mít děti? Tak jsem vymyslela tento příběh. Je hrozný a smutný.
Jde také o to, čemu říkám účtování. Najíte se ve výborné restauraci, dostanete účet. Koupíte si exkluzivní kabelku, vzápětí přijde účet. Něco chcete, musíte za to zaplatit. Stejné je to v životě (alespoň tak, jak ho vnímám ve své hlavě). Musí být rovnováha. Je to zlovolná hra osudu, kterou naše postavy hrají. Dobrá, uchová si Dereka, ale právě ten strašný moment, ve kterém věří, že je mrtev a který nakonec umožní ho zachránit způsobí, že příjde o dítě. Účet musí být zaplacen, vymahači dluhů jsou tu. Nenávidím to, ale jinak to neumím - ať dá vesmír Mer stříbrného poníka a pak jí kopne do obličeje. Nemůžeš mít vše. Vše má svou cenu.
Cristina. Toto finále, zvláště jeho druhá polovina, patří Cristině. Owen si jí vybral, viděli jste to? Tváří v tvář smrti Owen ví co chce - jistou Cristinu Yangovou. Ale co je důležitější, Cristina skutečně dozraje jako kardiochirurg. Měla mnoho učitelů, řadu překážek, ale konečně má tu pravou učitelku (a to je Teddy). Když stojí nad Derekovou hrudní dutinou a říká si "prase nebo kráva, Cristino" - to je její mistrovská zkouška. Když odmítne přestat operovat i když má u hlavy pistoli, to je její povýšení. Druhá část její závěrečné zkoušky? Dívka, která měla vždy problém dávat se se v této epizodě dává naplno. Je ochotná zemřít, aby zachránila Dereka, protože miluje Meredith a slíbila jí, že udělá cokoliv může. Cristina Yangová složila závěrečnou zkoušku. Sláva jí.
Chudák sladký Alex. Dnes toho neměl možnost moc říci. Byl střelen takřka okamžitě. To bylo pro mne těžké rozhodnutí. Já mám totiž Alexe moc ráda a pro show je velmi důležitý. Chcete ho vidět MLUVIT. Má ale tu fantastickou scénu, kdy se ptá po Izzie. A Lexie už mu řekla, že ho miluje, ale je jasné, že jediný, koho miluje on je Isobel Stevensová a ta není nikde k nalezení. A chudák Mark to musí všechno sledovat. Chci vám ale říci toto: nejsem si jistá, že Lexie miluje Alexe. Myslím, že poznání, že střelcem je Gary Clark v ní vyvolalo pocit viny, jako by Alex byl postřelen její vinou. Myslím, že dodnes chodila jako kachna. Konec konců, Mer říkala, že její srdce žije v její vagině. Její vztah s Alexem byl čistě sexuální. Myslím, že miluje Marka Sloana, ale tahle věc s Gary Clarkem jí zmátla. Takže je naděje. Mark a Lexie mají naději. Jen to může ještě chvíli trvat.
Callie a Arizona jsou spolu! Nemám ráda, když jsou rozdělené. Jsou skvělou dvojicí, tak legrační a sladkou a citlivou, takže je prostě nešlo déle držet od sebe. Problém s miminkem je obtížný. Je to hrozná situace. Nakonec je ale každá z nich ochotna ustoupit. To znamená, že jsou schopné to vyřešit. Je jedno, jak se nakonec rozhodnou ohledně dětí. Jejich polibek na konci je jasným bodem, kterého se můžeme držet. Milují se. Na ničem jiném nezáleží.
Toto je jeden z mých oblíbených nejbolestnějších příběhů s Dr. Baileyovou. Pro doktora je největší tragedií muset sedět a dívat se, jak někdo umírá a nemoci mu nijak pomoci. Když si položí Charlese do klína a řekne mu, že umírá, ale že nebude umírat sám - pro to nejsou slova. Protože po celou dobu se snažila dělat vše, co mohla, až nakonec nezbylo nic, než jen sedět a čekat.
Mercy Wesťáci si dnesa přišli na své. Reed zemřela a Charles zemřel a bylo to hrozné, ale April a Jackson se dnes stali členy party. Mer přibrala April, když jí vzala za ruku. April ztratila nejlepší kamarádku a Mer tomu rozuměla, protože i ona má nejlepší kamarádku. A Jackson byl dnes Cindy Lou. Tváří v tvář všemu, jeho pohotovost vše zachránila. Zpívej, Cindy Lou, zpívej.
Viděli jste, jak Šéf dnes převzal zpět nemocnici? O to totiž šlo. Napochodoval do nemocnice a převzal jí zpět. Vylil vodku a převzal nemocnici. Jen že nemocnice už více není nemocnicí. Je to místo zločinu. A to není dobré.
Každý může hádat, co se stane dále. No, ne tak docela. Já to vím. Nemohu vám to ale říci. Do té doby myslím, že byste si měli koupit DVD sezony 6. Musela jsem vystřihnout výborných 18 minut z druhé části finále. Skvělých 18 minut. Callie zpívá, Lexie je vyhozena ze sanitky, Cristina Yangová dělá první řez do Derekovy hrudi, Baileyová zahraje životní árii... Můžete to vidět jen na DVD. Kdybych byla šéfkou televizního kanálu (a dovolte mi říci, že mám ráda svého šéfa Steva McPhersona), tak bych je zahrnula do vysílání. Takto se na ně můžete podívat alespoň na DVD, ok?
Nakonec musím říci, že Michael O Neil, který hraje Gary Clarka, je laskavý, hodný a milý muž, který nenávidí násilí. Tohle pro něj byla emočně velmi obtížná role. Musel se vžít do mysli zabijáka. Dokázal to s plnou komplexitou a šarmem. Jeho Gary Clark byl trojrozměrný. Ale jedna věc musí být jasná: Gary Clarkové tohoto světa jsou ti zlí. Vzít zbraň a někoho rozstřílet z vás dělá toho zlého. Nechtěla jsem nijak glorifikovat násilí ve finále. Není na něm nic sympatického. Proto byla Reedina smrt natočena tak brutálně. Nechtěla jsem, aby byla hezká, aby vypadala ok. Protože zbraň není prostředek pro řešení našich problémů. Zopakuji to, protože chci, abyste mne všichni slyšeli: zbraň není prostředek pro řešení našich problémů.
Přeji vám hezké léto, uvidíme se na podzim. A děkuji vám za to, že se díváte. I když třeba křičíte: "Co můžeš říci na svou obhajobu!?" Díky vám je toto vše možné. Má vděčnost je bezmezná.
XO,
Shonda
May 20, 2010